V silikátové bázi je použito nejminerálnější pojivo (pomineme-li vápno). Je zapotřebí aplikovat tuto bázi na stejnorodý podklad minerálního původu, v žádném případě na jinou bázi (silikon, akrylát). Silikátová pojivová báze omítky vyzrává způsobem, kdy se chemicky spojí s podkladem, tím vzniká ideální kotva, dojde k tzv. prokřemenění.
Důležité je dát pozor na okolní teplotu. Při práci bez fasádních sítí na sluníčku bude omítka i s nerovnostmi schnout přímo pod rukama. V takovém případě je nutné začít omítat hned po rozednění. Toto zpracování je sice složitější, nicméně z hlediska paropropustnosti je na na tom silikátová báze nejlépe ze zmíněných 3 bází.
Omítka ze silikátového pojiva je v důsledku křehčí a má menší flexibilitu než ostatní báze. Je samozřejmě vodoodpudivá, ovšem když zmokne, přijme vodu a je mokrá, poté opět vyschne, ovlivňuje tento proces stárnutí (patinu), a zde se již projevuje rozdíl od ostatních bází.
Varianta silikátové báze se používá především v minerálních systémech s vatou, kde plně oceníme její vynikající paropropustnost. Ovšem jinak se masově nepoužívá a nelze ji využít u zateplení EPS, kde figuruje polystyren coby izolační materiál.
